červen 2008
Brzo ráno jsme jeli vlakem a hodně dlouho. Několikrát jsme přestupovali.
(Valašské Meziříčí, Kojetín).
Pak konečně Brno. Hned jak jsme přijeli, tak jsme čekali na tramvaj, tramvají
jsme jeli na autobusovou zastávku, tam jsme čekali dvacet minut. Autobus
nás vezl čtyřicet pět minut do Jedovnice.
Pěšky jsme se vydali do Moravského krasu, kde jsme navštívili Kateřinskou
jeskyni. Svůj název prý dostala po holčičce Kateřince, která se v ní ztratila,
když hledala ovečku. Nikdo už ji nikdy nespatřil. V jeskyni měli krápníky
připomínající různé bytosti (čarodějnici, Sněhurku a sedm trpaslíků, tři
mušketýry), sovy, palmový hájek. Strašně dobře se tam dýchalo. Prohlídka
byla krátká, ale hezká. Byla tam zima. Na turistickou cestu pálilo tak slunce,
že se všichni museli natřít krémem na opalování. U Macochy jsme si koupili
slizy, náramky, pití, štěstí, podle toho, co každý chtěl. No, a potom už
jsme šli do Jedovnice. Když jsme došli do chatek, šli jsme se koupat do
rybníku Olšovec. Nejlepší z toho bylo, že tam byla skluzavka. Vždycky jsme
to polili vodou a jeli jsme rychle. Byla to prča.
Ráno jsme si sbalili a šli na autobus. Na zastávce jsme dostali koláčky.
V Brně jsme skoro pořád jezdili tramvajema. Tolik to rámusilo, že když Hynek
něco řekl, tak jsem ho vůbec neslyšel. To nastupování a vystupování, z toho
všichni byli už unaveni. Tož, co bych o tom měl říct. Nej bylo technické
muzeum… měli tam bezvadné mašinky.
Byli jsme u Kapucínů na suché kapucíny. Potom jsme měli rozchod na náměstí
a okolí. Byly jsme s holkama nad nádražím, u schodů, na kterých teče voda.
Potom holky někam odešly a my jsme se s Adélkou procházely po hradbách,
a potom jsem šly do města na Zelný trh.
Sraz jsme měli u kapucínů v 16.30, pozdě přišla jen paní učitelka.
A potom jsme jeli domů. Hurá.
Na nádraží v Rožnově na mě čekala mamka, která mě odvezla domů.
© Sedmikráska [ skola@sedmikraska.cz, (+420) 57 57 53 923 ]