Byli jsme v Obecné škole v Kozlovicích. Ale už se tam neučilo, učilo se tam před 100 lety. Byl tam i jeden pán, který nám o té škole povídal. Říkal nám, že to byl dům fojta. Fojt byl nejbohatší sedlák z vesnice. Měl hmoždíře na máslo, kamna a jiné věci. Chleba jedli týden. Všichni jedli z jedné mísy, kdo si nepospíšil, na toho nic nezbylo. Všechno si dělali sami. Fojt choval hodně zvířat aby si vydělal. A taky vyhradil jednu místnost pro třídu ve svém domě. Byly tam lavice ze dřeva s kalamářem a krásným dřevěným pouzdrem. Bohatší psali inkoustem. Ve třídě bylo i černé harmonium a housle. Na čelní stěně měli kříž a obraz s císařem. Před hodinou se vždy modlili, protože škola bylo posvátné místo. Měli tam dvě tabule, místo umyvadla tam byl lavor. Měli míň hodin a učili se jen tři předměty. Psali jinak velké a, f, c. Někteří chodili do školy bosi a někdy (když jich bylo moc) se učili u fojta v bytě. Učitel přikládal do kamen a někdy o přestávce přikládali i žáci. Psali na kamenné tabulky. Když se měli postavit, tak se židle sklopily. Pro vodu museli chodit do potoka. Starší chodili do školy i v neděli. Fojt tam měl taky truhlu, ve které měl papíry a peníze a jednou mu to chtěl někdo vykrást, ale fojt ho přistihl a dal do vězení. Tam jsme se šli taky podívat. Bylo to moc pěkné.
(Kryštof Coufal, Aňa Sobotková, Dorka Stiborová)
Vrať se na začátek stránky