Všichni naši žáci (brzcí absolventi) byli přijati v 1. kole na školy a obory, které si vybrali!
| 9. ročník | |
|---|---|
| 3 žáci | gymnázium 4-leté, Rožnov p. R. |
| 1 žák | průmyslová škola stavební, Valašské Meziříčí |
| 2 žáci | maturitní učební obory - Chemik operátor, Památková péče - Dřevěné konstrukce |
| 4 žáci | učební obory - Servírka, Automechanik, Aranžér, Autoelektrikář |
| 8. a 7. ročník | |
| 3 žáci | učební obory - Kuchař, Zámečník, Zedník (splnili 9 let školní docházky) |
| 7. ročník | |
| 1 žák | gymnázium 6-ti leté, Valašské Meziříčí |
Když se ale začne neudržitelným smíchem, který vyvolalo jarní ustrojení
8 dospěláků (letní klobouky a kytky ve vlasech), jde to jako po másle.
A tak jedno jarní odpoledne skupinky po šesti žácích druhého stupně pod
odborným vedením jednoho pedagoga vyčistily klávesnice i monitory počítačů,
popřesazovaly a pohnojily květiny ve třídách, renovovaly atlasy, slovníky
i encyklopedie, zasádrovaly praskliny, dotáhly uvolněné šroubky i matičky,
sesbíraly odpadky kolem školy, no vycídily kde co…
>>>
Fotogalerie
V úterý se rozdávalo pololetní vysvědčení, a protože středa začíná dvouhodinkou
tělocviku, tak jsme se nechali celý druhý stupeň včetně posíleného učitelského
sboru vyvézt na Soláň. Jezdilo se převážně na sjezdkovkách, snowboardech
a čtyři jedinci zůstali věrni běžkám. Počasí bylo ukázkové, teplota kolem
nuly, sluníčko, prachový sníh, poloprázdná sjezdovka a okolo zasněžené
kopce s výhledem až na Lysou a Praděd. Prostě pohoda, paráda, i přes ty
pády a rozbité lyžáky.
>>>
Fotogalerie
Bývalá škola v údolí vedoucím z Nového Hrozenkova na Portáš, po několik
let skrovná ubytovna, kde může přespat 50 lidí, tedy i celý druhý stupeň
naší školy. Proč tam jezdit a ještě k tomu i přes víkend? Je třeba překonat
lenost, sbalit si batoh a jídlo, trochu si máknout – na hory je
třeba vystoupat, koukat z vrcholu kopce místo na televizi, zablbnout si
na sněhu, poklábosit při cestě vlakem, poznat trochu víc sebe a ostatní,
i učitele jinak než ve škole, společně uvařit, podělit se o jídlo, umýt
nádobí....Je toho spousta a hlavně jde o věci, na které mezi vzorci a
vyjmenovanými slovy nezbývá moc času, a přitom jsou pro život mnohem důležitější.
Takže po počátečním rozladění, kdy oznámilo pouze 33 žáků z 53, že pojede,
byla akce Vranča jako obvykle skvělá. Přes únavu z cest po hřebenech se
rozjely hry a došlo i na klasickou noční schovku. Poděkování všem za neskutečná
K – divadla a kouzlo ticha při svíčkách v lese.
Takže za rok ahoj! (Iva Proch. za učitele II.stupně)
Vranča 2005
Naše škola během dvou dní byla na výletě. Jdu vám psát o tom, jak jsme
si to užili a někteří zas ne, protože byli doma. Šli jsme 10 až 15 km
po hřbetu hor, které mířily až na Vranču . S kámošama jsme dělali celou
dobu srandu hlavně vzadu, a jak jsme se klouzali po cestě na místech kde
byl led. Hlavně jak jsme tam přišli, tak jsme byli zničení a já jsem sotva
ještě chodil. Ale největší sranda byla, jak ve druhé skupině narazily
na dva psy. Ten jeden utekl, ale ten druhý šel s nima. Ten pes šel s nima
celou cestu až na Vranču! Holky tomu psovi daly samé řízky a ode mě dostal
také – klobásku. Hráli jsme tam soutěže, a tak podobně… Však
zítra byla další hra a ten pes nám utekl a nevěděli jsme kde je, a tak
jsme kolem 11:25 sbalili a v 12:05 jsme vyrazili konečně domů. Jeli jsme
vlakem dlouho, a pak jsme se rozešli až v Rožnově.
Myslím si o tom, že to byla zatím nejlepší Vranča, na kterou jsem jel.
Alespoň to přežily mé boty a ne jak minule, kdy jsem musel přivázat své
boty, totiž mé žraloky. Tak zatím ahoj. (Tomáš Divín)
>>>
Fotogalerie