Sjezd Bečvy z Valašského Meziříčí do Teplic nad Bečvou – září
2006
Nejdřív krátké leč nutné zopakování manipulace s pádlem (čím delší rameno,
tím menší vynaložená síla – páka!!!) a ovládnutí stability těla
na vratké lodi (těžiště je občas mimo základnu, čímž poloha přestává býti
stabilní). Ještě vesty jako pojistka, dofouknout či odpustit vzduch na
kánoi či raftu a vyrazit. Vzájemná pomoc při přenášení nebezpečných jezů,
trochu strachu a hlavně respekt z vodního živlu při sjíždění peřejí, nutnost
spolupráce party na raftu a v závěru docházející síly … Zvládli
jsme to!
>>>
Několik fotografií
Pololetní kuželky – leden 2007
1. kolo: Tom Kr. 79, Vanda 70, Jenda 67 (teacher hors concours 121)
2. kolo: Matouš i Marek 86, Tom Ka. 65
celkově: 1. Marek 145, 2. Matouš 142, 3. Tom Kr. 138
Volba povolání
V dětství jsme toužili být popelářem, kosmonautem, prodavačkou, lékařkou…
Postupně jsme ale zjišťovali, že každé povolání má i méně příjemné stránky.
Popelář pracuje za každého počasí a musí čichat smrad z odpadků, kosmonautovi
je všelijak ve stavu beztíže, prodavačka se tahá se zbožím nebo sedí osm
hodin za pokladnou a nesmí se splést, nemluvě o zodpovědnosti lékaře při
stanovení diagnózy a volbě léčby. Proto jsme nejdřív pomocí internetu
zjišťovali, co všechno má člověk zvládnout, aby mohl to které povolání
vykonávat a také jsme se pomocí testů zkusili nasměrovat, k čemu máme
předpoklady (http://www.occupationsguide.cz/cz/).
Nakonec jsme díky rodičům (p. Kantorové a p. Svačinové) navštívili v menších
skupinkách firmu Ortes a Colora, kde pracují. Reportáže z exkurzí s fotodokumentací
následují. Konec roku je hektický, a proto jsme další exkurze odložili
na příští rok (čeká nás pila, fara, počítačová firma, obchůdek..).
PS. Jakékoliv nabídky k návštěvám jsou vítány.
>>>
Několik fotografií
COLORA – je tiskařská firma, která sídlí ve Valašském Meziříčí.
Tisknou se zde letáky, noviny, plakáty, katalogy výrobků, samolepky…
V této firmě pracuje asi 30 zaměstnanců. Colorou nás provázel vedoucí
výroby pan Baštán. Nejprve nás zavedl do recepce, kde pracují sekretářky,
které přijímají zakázky. Dále do jeho kanceláře (zajímavé byly vzorníky
papíru a barev…), designu, kde grafici upravovali návrhy. V kanceláři
paní Svačinové probíhaly poslední úpravy před tisknutím. Pokračovali jsme
do místnosti, kde se tvoří matrice, záložní tiskárny, archívu, velké místnosti,
kde byl tiskařský stroj s rotačkami (tiskařské barvy jsou 4: modrá, černá,
žlutá a červená) a nakonec nás zavedl do sběrny papíru a místnosti ruční
úpravy a balení. Po hodinové obchůzce jsme ještě dostali dárkové tašky
:-).
Zapsali Jenda, Marek, Tomáš, Matouš a Vojta.
ORTHES
Co jsme viděly: jednotku intenzivní péče, sesternu, předsálí operačního
sálu, rehabilitační tělocvičnu, pokoje pacientů, vyšetřovnu, doktorský
pokoj. Jaký jsme s toho měly pocit: bylo tam příjemně, útulné (pěkné barvy),
sympatické sestry a doktoři :-), super vybavení, ochotně nám ukazovali
náhradní klouby.
Druhy povolání: vrchní sestra, sestra, doktor, primář, rehabilitační sestra,
sanitář, ošetřovatel, anesteziolog…
V Ortesu se nám líbilo, ale ani jedna z nás nechce být sestrou, protože
je to strašně náročné (časově, fyzicky i psychicky)!
Zapsaly Verča a Verča, Nina a Míša.
Dubnová výprava – Brno
Ve čtvrtek vyrazili všichni šesťáci do Prahy, v pátek (20. 4 ) ráno pak
část páťáků do Bratislavy a naše šestičlenná skupinka z osmičky, v poklidu
kolem osmé ráno, do Brna. Po úschově zavazadel jsme nejdřív obhlídli modely
vláčků a všeho možného od lanovky až po koupající se vodáky v modelářském
centru. Další cesta vedla na vrchol věže katedrály Petra a Pavla, abychom
si to Brno pořádně prohlédli. Přes Špilberk jsme se postupně dostali do
technického muzea. Ve 4. patře byla nejzajímavější místnost - herna. Nic
nebylo za sklem či provazem, ale naopak bylo nutno věci rozhýbat a pak
dumat proč. Na noc jsme dorazili do skautského domečku na kraji Brna,
jen ty provoněné ponožky jsme nechali venku. Druhý den jsme se projeli
lodí po Brněnské přehradě v doprovodu celé flotily, konalo se totiž slavnostní
zahájení plavby. Pak ještě pěší průchod centrem, někdo se šel podívat
na mumie kapucínů, někdo na výstavu divadelních kostýmů a někteří se učili
komunikovat s neodbytnými domorodci. Tož také bylo Brnó.
>>>
Několik fotografií