Rožnovské kino Panorama se opět stalo hostitelem Podzimní slavnosti Sedmikrásky.
A jaký byl tentokrát program?
Po uvítání ředitelem školy Pavlem Sumcem se na pódiu shromáždili sedmáci.
Z úst češtináře Dana Stibora jsme si vyslechli "odbornou přednášku"
na téma Jak žáci trápí pedagogy. Krev stydla v žilách při představě, jaká
muka připravují žáci nebohým učitelům. Poté "zlí" žáci 7. třídy
zarepovali vlastní píseň Hubatá.
Renomé dětí napravili noví prvňáčci se směsí říkanek a písniček, vztahujících
se k písmenům A H O J.
Druhá třída zahrála známou pohádku O Sněhurce a sedmi trpaslících, ovšem
ve veršované a veselejší podobě.
Víte, co je to kánon? Těm, co v této otázce neměli jasno, předvedli třeťáci
podrobnou a spoustou ukázek proloženou lekci z hudební výchovy. A ti,
co odpověď znali, se mohli potěšit téměř dokonalou souhrou celé třídy.
Další divadelní představení odstartoval Honza deseti otočkami mlýnku
(pardón, stroje času). Následovala čtvrťácká verze pověsti O králi Ječmínkovi.
Role zhýralého panovníka Matějovi "slušela".
Po ruské instrumentálce s překvapivým "balalajkovým" sólem na
hubu :-) rozehrála 5. třída další divadlo, tentokrát na téma O čem si
stroje povídají. Pěkně stvárněné "mašiny" a roboti.
Žáci 8. třídy se ve svém vystoupení věnovali omluvám. Jak se omluvit,
aby to nebyla spíše výmluva? Snad už v tom (nejen osmáci) mají jasno.
Deváťáci pro svůj program využili prostředí televizních zpráv. Výstupy
hlasatelů ale nebyly jen konstatováním pohrom a tragédií, nýbrž poměrně
vyspělými rozbory problémů tohoto světa.
Závěrem bylo představení dramatického kroužku. Velmi zestručněná a "nevýpravná"
pohádka o Popelce, sehraná záměrně otráveně a bez nadšení, velice, velice
pobavila.
Byl pěkný podzimní den, my byli z kina dobře naladěni podařeným programem a tak jsme se vypravili do parku k jezírku. Všude se válelo obrovské množství pestrobarevného listí, materálu velmi vhodného pro naše výtvarné záměry. A tak vznikaly housenky, pavučiny, řetězy, stěny, mandaly a obrazce – to vše převážně z tohoto nepříliš trvanlivého, ale krásného materiálu. Na závěr jsme nechali odplout asi dvacetimetrového hada z listí po Bečvě a tímto aktem Podzimní slavnost skončila.
P. S. Za týden naše výtvory zapadly 20 centimetry čerstvého sněhu…
Vrať se na začátek stránky