V úterý 22. března jsme se v rámci výtvarné výchovy vydali s 6. třídou
k řece Bečvě a vyzbrojili jsme se na to barevnými křídami. Jak viděli
akci - vlastně jednu z hodin "výtvarky".
Tomáš Kratochvíl: "Pokoušeli jsme se nakreslit zeměkouli svrchu -
kontinenty, moře, ostrovy …"
Míša Holubová: "Chtěli jsme zkrášlit kameny a povedlo se nám to."
Jeník Kramoliš: "Chtěl jsem, aby to ostatní zaujalo, když půjdou
kolem."
Martin Svačina: "Snažil jsem se udělat barevnou mozaiku, která by
připomínala pole, lesy, sopky … jako z letadla."
>>>
Fotografie z akce
Ve středu 18.5. se postupně vypravili žáci deváté a šesté třídy do Valašského
Meziříčí na hvězdárnu. Probíhala tam akce "Roboti na vzdálených
planetách".
Nejdřív jsme se díky promítaným obrázkům a krátké přednášce dozvěděli,
proč lidé využívají robotů k sondování planet naší Sluneční soustavy,
co to vůbec roboti jsou a jak se ovládají. Žáci si pak šli sami vyzkoušet
naprogramovat svého robota. Model–robot byla malá modrá potvůrka,
která přijímala příkazy prostřednictvím programu z počítače. Dovedla se
pohybovat různými směry, otáčet se a vydávat zvuky – pípání asi
osmi druhů. Každý tým (dvojice či trojice) musel postupně splnit tři úkoly
– vyčištění přistávací plochy od kamenů, přesun nákladu a průjezd
mezi překážkami. Úkoly zvládly všechny skupiny, někteří postupem pokus–omyl
několikrát za sebou, ale úspěšně. Deváťáci byli přeci jen zručnější a
tak si zasloužili pochvalu za originální, vyšperkované programy. Jejich
roboti vyráželi na průzkum, několikrát se nevěřícně rozhlíželi, jízda
občas připomínala tanec, často něco štěbetali a dva si dokonce povídali
mezi sebou. Touto upřímnou pochvalou se zároveň devítce omlouvám, že fotky
jsou až z návštěvy šestky, kteří digitál dovezli… /:-).
>>>
Fotografie z hvězdárny
Tak i šesťáci se vypravili do Prahy a to 14. – 17. dubna (to tam
není ještě tolik turistů a mysleli jsme, že nebude parno). Kde byly holky?
Dvě nemohly a další dvě dostaly strach z přesilovky, tudíž ženským zástupcem
byla pouze třídní učitelka I. Z obrovského množství nabídek akcí v Praze
jsme si nakonec vybrali:
- 3D kino – zkoumání potopeného Titaniku, téměř jsme se ho dotýkali
a nevěříc zkusmo sundávali brýle z očí. Fakt paráda.
- na Vyšehrad jsme došli pěšky přes tři parky, skvěle se tam hrálo na
schovku (třídní se kochala pohledem na panorama Prahy)
- přespávali jsme v ZŠ Klíček na Chodově, kde je i dětské hřiště s úžasnou
kolotočovou houpačkou – každý den začínal a končil jejím komíháním…
PS. Nemohli by ji postavit i v Rožnově?
- v sobotu bylo pořádné teploučko, Pražané se vyhrnuli do ulic. A tak
se cesta trolejbusem k ZOO proměnila v zhmotnění povídky Šimka a Grossmana.
Šťastni, že jsme přežili, volili jsme cestu zpět pěškobusem.
- v ZOO byla spousta zvířat, lidí, rostlin i Radegast – cítili jsme
se jako doma.
- metro bylo stále plné, a to v kteroukoliv dobu, nepochopitelné pro nás.
Pro Pražany zas bylo překvapující to, že jim kluci uvolnili místo k sezení.
Jedna starší dáma dokonce nevěřila, že se takové situace někdy dožije.
- všem se v Praze líbilo a shodli jsme se, že bychom mohli zůstat i déle
a nebo přijet zas za rok.
>>>
Fotografie z Prahy
V pondělí 20.6. jsme v poklidu vyrazili vlakem směr jih. Do plného počtu
chyběla jen Míša (nemoc) a Verča, která si rozbila koleno. Výbornou náhradou
a hlavně pomocí se stala Kamila, téměř středoškolsky vzdělaná pedagožka
- díky. V poledne jsme na nádraží v Mikulově nechali velké batohy a busem
se přesunuli do Dolních Věstonic. Venuši jsme viděli jen na obrázku, ale
obhlídli jsme si obří vodní nádrže se zatopenými stromy, domy …
Pak nás čekala cesta vzhůru na Dívčí hrad. Po úvodních průpovídkách -
proč do kopce, jak daleko - hoši nasadili rychlé tempo a kopec téměř vyběhli.
Cesta vedla dál po bílých vápencových skalách i porostem připomínající
prales. Kytek bylo nevídaných druhů, barev. Vsuvkou byla schovka u Sirotčího
hrádku a kluci zvládli fotbal na obřím hřišti obce Klentnice. Do Mikulova
jsme došli unaveni a výstup na magický Svatý kopeček raději odložili na
jindy. Během nenápadného stmívání (21.červen a k tomu úplněk) jsme rozložili
stany na louce, navařili polévky a spali. Ráno nás čekalo Mikulovské koupaliště,
neb byla tropická horka. Vstupné levné, příjemný personál, tobogán a kolmá
skluzavka trošku drhly ve spojích (následky na zadnicích), tři bazény
s čistou vodou, skvělý výhled po okolí a bágly utábořené ve stínu pod
stromy, kde jsme luštili křížovky. Po odpoledním přesunu do Lednice, kde
nás čekala malinká tělocvična k přespání, následovalo i mazání růžových
zad a ramen. Hoši stihli turnaj v minifotbale a závěrečný mač byl proti
dámskému družstvu J. Před spaním jsme si za tmy ještě užili procházku
nočním parkem se spoustou cestiček. Překvapením měl být ozářený zámek,
ale hlavní šok byly zvuky žab a ptáků. Zámecký park jsme si prošli ve
středu cestou k minaretu, nakoukli do skleníku a po poledni vyrazili domů,
kde nás uvítala parádní průtrž mračen. Zdrávi došli.
>>>
Fotografie z výletu