Po loňském odvolaném lyžařském pobytu jsme si to letos nenechali ujít.
Sněhové podmínky nad přehradou Horní Bečva byly bídné, leč dalo se…
Děti z 1. stupně byly ubytovány na středisku Pekárny, druhostupňáci na
chatě Unigeo. Společně jsme se vídali na lyžovačce a na většině večerních
akcí.
Po pondělním ubytování jsme vyrazili otestovat místní svahy – zkušení
lyžaři a snowboardisté sjezdovku Rališka, začátečníci plácek nad parkovištěm,
bobaři přilehlé louky. Sníh byl mokrý a rozbředlý, ale hlavně, že vůbec
byl…
Večer jsme se sešli na Pekárnách na večeru plném her, v nichž hlavní roli
měla hrací kostka, kterou si všichni účastníci přivezli z domova. A nebyly
to jen hry tzv. stolní, některé vyžadovaly pohyb po celé budově a byly
opravdu akční.
Když jsme se v úterý dostavili na sjezdovku, sněhu znatelně ubylo. Začátečníci se posunuli dál pod les a kdo spadl, byl okamžitě "durch". Úterní večer patřil filmům a odpočinku.
Když jsme se ve středu dostavili na sjezdovku, sněhu znatelně ubylo. Začátečníci se posunuli ještě dál pod les a kdo spadl, byl okamžitě "durch". K večeru se 1. stupeň přesunul na Unigeo, kde na všechny čekal Kuba Jalůvka se svým vyprávěním a promítáním o paragladingu na Altaji. Beseda byla velmi poutavá, někteří účastníci se však za každou cenu snažili vytáhnout z Kuby nějaké informace a tragédiích, pádech a smrtelných haváriích – protože je v tomto směru neuspokojil, vypadali mírně rozčarovaně.
Když jsme se ve čtvrtek dostavili na sjezdovku, sněhu opět znatelně ubylo. Začátečníci přešli přes zelené pláně a posunuli se ještě dál pod les. Večer po lyžovačce patřil "brýlatému bálu" – skotačení na hudbu i mimo ni. Večer uváděl pan ředitel, nakonec ale dostali šanci i DJs z druhého stupně a breakdanceová úderka…
V pátek jsme se probudili a všude plno sněhu. Hned se nám lépe balilo. Prošli jsme se k přehradní hrázi, zkoulovali kamarády a po obědě nás šoféři autobusů vyložili v Rožnově.
Vrať se na začátek stránky